You are viewing a single comment's thread from:
RE: Jaké to je být dokrorandem - díl 1.
Já to nikdy neměla tak, že bych vzhlížela ke starším. Právě že mi přišlo, že si kolikrát ti starší zbytečně dovolovali na mladší, a tak jsem se ani moc netěšila na to, až budu na jejich místě. Spíše mi to bylo tak nějak jedno. Ale je pravda, že si člověk kolikrát třeba říkal: "Ooo, ten je vysokoškolák, ten musí být chytrý." A pak vystuduje výšku sám a připadne mu, že to bylo něco dočista banálního, nikoliv speciálního.